Projev

Vážení hosté, vážení přátelé, kamarádi, známí, dovolte mi vás přivítat na našem srazu.

Dovolte mi mezi námi přivítat našeho dlouholetého člena p. Ing. Jiřího Ciencialu CSc., kterého jistě nemusím dlouze představovat. Bývalý generální ředitel Třineckých železáren, dnes senátor za moravskoslezský kraj, měl i na poli kynologickém řadu úspěchů. Cvičil s námi své psy. S německým ovčákem Cirem složil zkoušku ZVV2.

Tuto schůzku jsme svolali z iniciativy pana Jendy Stracha. Chceme zavzpomínat na dřívější časy. V dnešní době rádoby někteří kynologové si udělali z této činnosti byznys. Divíme se, že není mládež!

Kdysi se dělala kynologie srdcem. Dělali jsme vše pro radost. Tato činnost byla pro mnohé z nás zálibou, koníčkem. Mládež dnes nemá zájem, není úcta, vytrácí se pokora.

Dovolte mi vzpomenout založení naši organizace. Jsem pamětník, ovšem v roce založení naši organizace mi byly sotva dva roky!!

Naše organizace byla založena roku 1951 velkým milovníkem psů – panem Wojkowským. Každým rokem organizujeme závod, který nese jeho jméno „Memoriál Wojkowského“.

Připomenu stavbu naší klubovny, proč jsme klubovnu stavěli.

Po roce 1989 jsme získali do nájmu pozemek, který byl svou specifikou výhodně situován a hodil se pro naše potřeby.

Tento pozemek nám obec pronajala, později jsme pozemek odkoupili. Zpočátku jsme měli na pozemku jen unimobuňky, ve kterých, jak mohu sarkasticky říct, nám nic nechybělo. Vodu jsme si vozili, elektřinu jsme nepotřebovali, pořádek jsme nemuseli dělat.

Nastal však problém! Zjistilo se, že umístění unimobuněk se mělo ohlásit, jinak se jednalo o černou stavbu. Tenkrát se mi vnukla myšlenka postavit klubovnu. Konzultoval jsem nápad s projektantem Ing. Huczalou, pomohl mi ve složitých začátcích. 

S  Ing. Huczalou jsme šli tenkrát ještě za generálním ředitelem TŽ za Ing. Ciencialou CSc. Za jeho podpory jsme stavbu zahájili. Bez jeho pomoci by klubovna nebyla postavena. 

Málokdo si dokáže představit, co mě stavba stála nervů, času a sebeobětování. Shánění financí byl úkol mnohdy nadlidský, a i v těchto situacích mi byl oporou pan senátor.

Obec šla do stavby s námi s tím, že se stane poměrným vlastníkem klubovny. V té době musela mít každá obec záchytný kotec pro toulavé psy, a tak nám obec na základě, že budou v klubovně dva záchytné kotce, přispívala finančně. Je víc, než třetinovým vlastníkem!

Výstavbu jsme započali na podzim v roce 2003. Klubovna až na maličkosti byla dokončena v roce 2005. Zkolaudována byla na začátku roku 2006, po určitých peripetiích, neměli jsme stavební povolení na studnu. 

Klubovna byla krásná, ale prázdná, a tak nezbývalo než začít shánět vybavení. Zde opět pomohl Ing. Cienciala. Další problémem, sehnat finance a firmu na oplocení klubovny, tady pomohla D5 Ing. Ivo Špaček.

Stále se snažím v organizaci něco vylepšovat. Obvolávám a objíždím případné sponzory. Peníze sháním zvenčí, musím umět vyargumentovat potřebu. Sháním finance na nákup nutného vybavení, na provoz a údržbu, také na výcvikové pomůcky.

Byl bych rád, aby hlavně noví členové si uvědomili, že za vším stojí spousta práce a času. Naše úspěchy v oblasti kynologie, jsou zapsány v kronikách, které vede dcera

p. Wojkowského, paní Halina Šimíčková, za její práci ji patří velké poděkování.

O činnosti naší organizace a hlavně o novodobých úspěších či akcích je možno se dočíst na našich webových stránkách, https://zko-vendryne7.webnode.cz/

Je mým přáním, aby spolupráce se všemi byla nadále na dobré úrovni, jako doposud. 

 

Děkuji za pozornost.

 

5. 10. 2018

Václav Kopka

předseda ZKO Vendryně