Proč se klubovna stavěla.

Řekl bych, že se hodně zapomíná, proto píšu tuto informaci, tento článek. Chci, aby se vědělo, jak a proč se klubovna stavěla! Pro ty kdo neví i pro ty, kdo zapomněli,chci připomenout.

 „KLUBOVNA“

Proč jsme klubovnu stavěli, když nám v unimobuňkách nic nechybělo.

Sarkasticky můžu říct, že nám ve starých buňkách bylo dobře. Vodu jsme si vozili v kanistru, elektřinu jsme nepotřebovali, pořádek se nemusel dělat, myši byly našimi kamarádkami. Sem tam nás přesto, že jsme nic neměli, vykradli. Tím nám vznikala škoda, nemalého rozsahu. Než se dostali dovnitř, nadělali spoustu škody, kde co rozbili naštvaní, že v buňkách nic nebylo. Zloději byli chyceni. Musel jsem kvůli tomu jezdit k soudu. 

Ve zkratce: Jak vše se stavbou bylo, jak vše probíhalo!

Po sametové revoluci jsme se stěhovali z místa na místo, až nám nakonec obec Vendryně pronajala pozemek, na kterém byla původně skládka. Pár věrných, bylo nás devět, kteří zůstali v organizaci, začalo pracovat, každý podle svých možností a schopností.

Pan Marosz T. nechal upravit svah, dovezli jsme buňku, časem byla buňka malá. Pan P. Turoň sehnal další buňky. Chybou bylo, že jsme stavěli buňky v asanačním pásmu, a zaspali ohlašovací povinnost. Vznikla černá stavba, kde hrozila nemalá pokuta! Začal jsem uvažovat, jak z toho vybruslit a přišel na to, že vypracujeme stavební projekt a zažádáme o stavební povolení. Buňky budou sloužit k přípravě na stavbu. Každý rok podáme okolkovanou (100,00 Kč) žádost o prominutí zahájení stavby. Stavba nemohla být zahájena z důvodu nedostatku peněz.

Plány pro stavební povolení klubovny se zrodily v mé hlavě. Klubovna je postavena podle mého návrhu podle mých plánů, původní záměr byl, že klubovna měla být o hodně menší.

Moji představu jsem konzultoval s Ing. Huczalou, stavebnictví byl jeho obor. Zadali jsme projektantovi udělat projekt. Projektant udělal výkresovou dokumentaci, upravil velikost, dal všemu náležité právní podklady.

Poté jsme s Ing. Huczalou usoudili, že když už je vypracovaný projekt, který nebyl zadarmo, mohli bychom realizovat stavbu, pokusit se sehnat peníze.

Ing. Jan Huczala, měl stavební projekty ve své pracovní náplni. Jeho znalost v oboru, kontakty a ochota, mi hodně pomohly. Věděl na koho se kde obrátit, a tak se urychlil proces vyřizování hlavně v začátcích, zhotovení výkresové dokumentace, vyměření pozemku aj. Pomáhal mi napsat dost podstatných žádostí, věděl, co v které žádosti musí být.

Také věděl, že se znám přes pejsky s generálním ředitelem TŽ a.s., s Ing. Ciencialou Jiřím, cvičili jsme spolu své pejsky, pomáhali si navzájem s výcvikem. Ještě než vše začalo, šli jsme s  Ing Huczalou za generálním ředitelem Ing. Ciencialou Jiřím Csc., požádat o pomoc. Slíbil, že co bude moci a bude v jeho silách tak udělá, že nám ve stavbě klubovny pomůže.

Začal jsem obtelefonovávat a poptávat u různých institucí, na úřadech, na ministerstvech, jestli nám a jak můžou se stavbou klubovny pomoci. Bylo hodně slibů.

Začalo se psát bezpočet žádostí o dotace, oslovoval jsem kdejaké ministerstva a instituce. Co to bylo návštěv po úřadech, naježděných kilometrů. Vše se zařizovalo při osobním jednání a jen díky mé povaze, zarputilosti, neodbytnosti, a ochotě Ing. Huczaly, jsme postupně pokračovali ve stavbě. Při jednáních jsem se nenechal odbýt!

Na dokreslení situace, v té době organizace nedisponovala žádnými finančními prostředky. Bylo dost odvážné, se stavbou začínat, začínali jsme od nuly! Naše představy byly, že by stačila malá klubovna za cca 1 300 000 Kč.

Návštěvou u generálního ředitele TŽ a.s. to všechno bylo spuštěno! Byly to TŽ a.s., které nám poskytly první investici. Bylo to v říjnu 2003. Tímto nás donutili, že už se nebude mluvit, ale bude se makat.

Informace od ČKS, jestli chceme nějakou dotaci od nich, musíme mít pozemek ve svém vlastnictví, pak že nebude problém, že pomohou! Vše se zařídilo pozemek jsme odkoupili, to jsme ale netušili, jak to u ČKS chodí. ČKS nás zavedla, psal jsem žádosti o dotace, najednou se u nich žádné peníze nenašly, přidělali mi zbytečnou práci, co to bylo telefonu a intervenci!  Nepomohli vůbec! ČKS nás zklamal nejvíc. Až, byla klubovna postavena, tak se holedbali, že nám přispěli 300 000 Kč, což nebyla pravda. Peníze, jsem si vyžádal u Ministerstva školství písemně já, jenže musely k nám směřovat přes ČKS.

Pozemek jsme nechali zaměřit a ocenit. Cena byla stanovena 3,50 Kč/m2., takže celý pozemek stál něco kolem 7 500 Kč. Zde nám obec vyšla vstříc, prodala nám pozemek za symbolickou cenu 1Kč. Tento akt byl rozhodující. Obec Vendryně nám pomohla, a tak jsme mohli adresovat žádosti o dotace i u ČKS. Jak to bylo s ČKS, jsem napsal výše.

Obec šla do stavby s námi s tím, že se stanou poměrnými vlastníky klubovny. V té době musela mít každá obec záchytný kotec pro toulavé psy, a tak nám obec na základě, že budou v klubovně dva záchytné kotce, pro odchycené psy přispívala finančně.  Na základě záchytných kotců pro psy dala obec na stavbu klubovny poměrně dost peněz. Je víc než třetinovým vlastníkem klubovny!

Po zahájení stavby, zase nastaly různé peripetie. Málokdo si dokáže představit, co mě stavba stála nervů, času a sebeobětování.

Uvedu, že na úplném začátku musela být stavba zaměřená, vytyčená, označená trasa výkopu pro elektrický kabel a tak různě.

Po všelijakém vyřizování různých náležitostí, povolení, jsme v říjnu 2003, začali výkopem a položením 400m dlouhého elektrického kabelu. Výkop dělala firma Franek. Některé výkopové práce se musely dělat ručně, zde musím vyzdvihnout nasazení p. Drábka, který zde odvedl velký kus práce.

Stavba byla zahájena a začala její realizace. Přes zimu jsme dolaďovali různé zjištěné nedostatky.

Na jaře roku 2004 jsme naplno rozjeli projekt, stavba klubovny. Nechali si zaměřit místo, kde klubovna bude stát. Pan Turoň P. nám shrnul vrchovou hlínu, zajistil výkopové práce, pro základy stavby klubovny. Nastoupila stavební firma KABRO s kterou jsme uzavřeli ústní dohodu. Zde je na místě říct, že pro nějaké nesrovnalosti dost zásadního rázu jsme se s firmou Kabro před dokončením stavby rozešli. Dokončení stavby jsme domluvili u Ing. Špačka Iva, ředitele D5 a.s. Ing. Špaček byl náš fanda, měl psa a je z Vendryně. V jednání s ním nám zase pomohl generální ředitel TŽ a.s. K osobnímu jednání s p. Ing. Špačkem jsem šel s p. Siudou, který se s Ing. Špačkem znal osobně.

Při realizaci stavby to pro mě bylo bezpočet hodin strávených na stavbě.

Kolikrát stavební firmy volaly a ujišťovaly se, zda ve stavbě mají pokračovat, jestli jsem na stavbu sehnal další peníze.

Kolikrát jsem chtěl během stavby všeho nechat, ale byl to zase generální ředitel TŽ a.s., který mě přesvědčil, že už není cesty zpátky, že se musí pokračovat v načaté práci, já se pak znova a znova nervoval.

Stavba až na maličkosti byla ukončena v roce 2005. Následně v lednu r. 2006, měla být klubovna kolaudována. Zde musím zmínit, jak byla kolaudační komise překvapena, když zjistila, že nemáme zkolaudovanou studnu, a že kdo nám vydal stavební povolení. Nastalo zdržení, zas administrace, museli jsme napřed kolaudovat studnu. Vše se vyřešilo a při celkové kolaudaci dopadlo vše dobře, až na úplně malé věci, které musely být do měsíce odstraněny, byla klubovna zkolaudována.

A zase znova shánění peněz, na nákup nábytku a vybavení klubovny! Při vybavení nám pomohl opět generální ředitel TŽ a.s. který intervenoval, konkrétně u pana Pavla Báči. U p. Báči ve skladu jsme si mohli vybrat, co jsme potřebovali a co se nám hodilo pro provoz klubovny. Za p. Báčou jsme šli s J. Šádou, měl lepší přehled potřeby věcí pro kuchyň. Pan Šáda J. s p. Galuszkou R. udělali v klubovně pro kuchyňku bar. Ještě musím zmínit p. Szwarce L. a p. Kaletu P., ti udělali v klubovně celou elektřinu.

Následovala další práce, oplocení. Další shánění peněz a firmu, která by nám plot udělala. Průběh celé stavby je zdokumentován na fotografiích. Když už se zdálo, že je všemu konec, další práce, rozšíření plochy k výcviku, aby měla parametry pro konání závodu a zkoušek.  

Stále se snažím něco vylepšovat, ke své i vaší spokojenosti. Zde je třeba zmínit ekonomickou situaci. Organizoval jsem práce tak, aby nás vyšly co nejlevněji, ty byly provedené, takříkajíc kolikrát za hubičku, bylo to o diplomatickém jednání, já tobě ty mě, narážím na firmu Strabac, která provedla rozšíření cvičáku, uválcováni celé plochy cvičiště a odstavnou plochu pro auta.

Vybavení organizace, také není zadarmo. V klubovně bylo instalováno zabezpečovací zařízení. Díky sponzorským darům, které jsem zajistil, jsme si mohli koupit křovinořez, motorovou sekačku s pojezdem a v neposlední řadě traktůrek pro kosení plochy cvičiště, oblečení a vybavení pro figuranty, koupili jsme plenty pro revíry, ledničku, elektrický pec se sklokeramickou varnou deskou, televizi, satelit a hodně jiných potřebných věci. Kdo si všímá ten vidí!

Uvádím, byly to teď už stohy popsaného papíru, musel být napsán investiční záměr, pak se mohly psát žádosti o dotace o kdejaké příspěvky, a teď už ani nevím, jak se všechny ty náležitosti jmenovali. Zde nutno říct, že vše je zdokumentováno a je k dohledání.

Podotýkám, že v dnešní době už není takových obětavců, jako jsem já, co nebere a když je třeba, tak ještě dá. Při mé naivitě, mohla stavba pro mě dokonce dopadnout špatně! Bylo by to také zajímavé povídání! Snad někdy příště.

Václav Kopka

Jestli má k článku někdo připomínky, doplnění prosím napište!